Bezpečnostní Tipy pro Začínající Řidiče

1.           PRVNÍ ETAPA

 

 

Provedení kontroly vozidla před jízdou a základní úkony řidiče před započetím jízdy. Nácvik a zvládnutí základních řidičských dovedností nutných pro ovládání vozidla.

 

V první etapě věnujte největší pozornost třem ovládacím prvkům vozidla, jsou to:

 1) směrovky (boční zrcátka)

2) volant

3) řadicí páka.

(Ovšem při každém prvním rozjezdu je nutné nezapomenout zkontrolovat zda je či není zatažena ruční brzda)

1) Směrová světla ("Směrovky")

Samostatné používání směrovek je jedna z nejdůležitějších dovedností žáka autoškoly, soustřeďte se na situace, které od Vás vyžadují samostatné použití směrovek.

Jsou to v prvé řadě situace při objíždění překážek u krajnice vozovky (především zaparkovaná auta, ale i jiné statické překážky, které zasahují více než 20 cm do našeho jízdního pruhu), v takovém případě se zapíná směrovka krátká, ne více než tři probliknutí, abyste nevzbudili dojem, že hodláte odbočovat, pouze objíždíte překážku. Vždy se také musíte podívat do bočního zrcátka, při objíždění překážek je toto na zkoušce klíčové!

Dále to je včasné zapnutí směrovky u dopravní značky "přikázaný směr vlevo či vpravo".

Na závěrečné zkoušce jsou po Vás poměrně striktně tyto věci vyžadovány, proto i při jízdách s instruktorem dávejte směrovky sami, pokud Vám to musí instruktor připomenout je to chyba!

 

Trasa závěrečné zkoušky je do jisté míry určována tím, že se začíná v centru Ostravy, v těchto lokalitách by měly směrovky velmi často blikat. Používejte je velmi často, je to Vaše jediná komunikace s ostatními řidiči!

 

2) Volant

 

Ovládání volantu by mělo být prováděno suverénně, plynule a elegantně. Z těchto pohybů je zkušební komisař schopen vyčíst Vaše psychické rozpoložení při řízení, dbejte proto na to, aby pohyby rukou při ovládání volantu působily klidně a suverénně, i když máte třeba pocity jiné :-) je to velmi důležité.

 

3) Řadicí páka

 

Stejně jako směrovky i řadicí páku byste měli používat často, dělá to výborný dojem na závěrečné zkoušce. Časté řazení vypovídá o tom, že pro Vás ovládání auta není problém.

 

První rychlostní stupeň se používá pouze na rozjezd, po té řadíme druhý rychlostní stupeň.

Zařazení jedničky je také nesmírně důležité v situacích, kdy potřebujeme velmi pomalou jízdu (např. na parkovišti při hledání parkovacího místa nebo při samotném parkování atd.).

 

Druhý rychlostní stupeň řadíme po rozjezdu, při použití tohoto rychlostního stupně zůstává auto výborně ovladatelné a citlivě a hned reaguje na použití plynu či brzdy. Používejte ho tedy v situacích, kdy je zvýšená potřeba přesného ovládání auta. Jsou to zejména situace při vjíždění do křižovatky, při vjíždění na kruhový objezd, pokud nás čeká pravoúhlá zatáčka, pokud máme velmi krátký výhled atd. obecně ve všech situacích, kdy naše rychlost nepřekračuje 30 Km/h, pokud rychlost vozidla překročí tuto rychlost, řadíme 3. rychlostní stupeň.

 

Třetí rychlostní stupeň řadíme, pokud rychlost vozidla přesáhne 30 Km/h, je to v situaci, kdy máme výhled dostatečně daleko před vozidlo, je rovná cesta a nic nám nebrání zvýšit rychlost. Na závěrečné zkoušce je zařazení 3. poměrně vyžadováno, pokud v takových situacích 3. nedáváte, je jen malá šance na úspěch u zkoušky.

 

Čtvrtý rychlostní stupeň řadíme pouze v situacích, kdy nám pravidla dovolují přesáhnout 50 Km/h. Je to zejména za značkou, která zvyšuje maximální dovolenou rychlost na 80 Km/h (na ul. Místeská či Mariánskohorská).

 

Opět dbejte na samostatné ovládání řadicí páky, pokud Vám instruktor musí napovídat, v kterých situacích řadit který rychlostní stupeň je to opět chyba! Naopak samostatné časté a správné řazení budí na závěrečné zkoušce výborný dojem.

 

4) Čtvrtým a někdy neprávem zanedbávaným ovládacím prvkem je ruční brzda. Používá se při zajištění stojícího vozidla proti pohybu, ale hlavně při rozjezdu do kopce (při rozjezdu z kopce se nepoužívá!).

 

Pokud se rozjíždíte do kopce, jste nuceni jednou nohou ovládat spojkový pedál a druhou nohou pedál plynový, na brzdový pedál Vám už bohužel jaksi žádná noha nezbývá, proto se někdy stává, že auto jede při tomto rozjezdu dozadu s kopce (stává se to, pokud není spojka v záběru), což, pokud za námi stojí další auto, znamená konec u zkoušky. Naopak správný rozjezd na ruční brzdu udělá opět na zkušebního komisaře výborný dojem.

 

Pamatujte, že auto rozjíždí spojka v záběru (ne plyn), plyn dává autu pouze sílu na rozjezd.

 

Pracujte na tom, aby se ovládání těchto prvků stalo pro Vás v 2. ETAPĚ rutinou, aby bylo zautomatizováno, a Vy jste se tak mohli soustředit na sledování křižovatek, ostatních aut a dopravních situací kolem vozidla.

 

2.           DRUHÁ ETAPA

 

V druhé etapě procvičujete vše výše popsané, ale již v provozu centra Ostravy, kde se většinou koná také valná část závěrečné zkoušky.

 

Usilujte o zautomatizování obsluhy výše popsaných ovládacích prvků, tak ať se již na ně nemusíte soustředit a můžete začít sledovat dopravní situace.

 

Sledování a správné řešení dopravních situací je v této etapě nejdůležitější. Je to i klíč k úspěšné závěrečné zkoušce.

 

3.           TŘETÍ ETAPA

 

Je nesmírně důležité, abyste ve 3. ETAPĚ usilovali o zcela samostatnou jízdu v provozu centra Ostravy.

 

Procházejte tedy celým výcvikem s tím vědomím, že v závěrečné TŘETÍ ETAPĚ budete muset řídit zcela samostatně. Přebírejte každou informaci od učitele s tímto vědomím a nesčetněkrát se neustále ptejte: “ Jak na to, abych TO (ten daný úkon) udělal sám a učitel mi to nemusel připomínat."

Je tedy nezbytné nevytvářet si fixaci na učitele, jakkoliv na Vás bude laskavý, na závěrečné zkoušce bude od Vás zcela odříznut a vy již nebudete napojeni na něj, ale na zkušebního komisaře. Toto je pro některé studenty šok, který nejsou schopni překonat.

Mějte také na paměti, že pod vlivem nervozity budete na závěrečné zkoušce řídit o něco hůře než na jízdách v autoškole.

 

 

Mezi nejsledovanější dopravní situace na závěrečné zkoušce patří:

 

1) přednost v křižovatce - to je naprostý základ, pokud v tomto bodě spatří zkušební komisař ve vašem jednání pochybnosti naděje na úspěšnou zkoušku je malá. Velmi často jsou zkoušeny i přednosti zprava na křižovatkách neoznačených, zejména na parkovištích atd.

 

2) jízda v jízdních pruzích - respektování plné čáry (tu můžeme přejet jen v případě, když objíždíme stojící překážku, například cyklistu tedy nemůžeme objet přes plnou čáru, musíme jet za ním v dostatečné vzdálenosti a předjet ho až přes přerušovanou čáru)

                                              - zařazení se do správného pruhu před křižovatkou, byste také měli zvládat poměrně rutinérsky (je důležité vybírat si správný pruh nejen z vodorovných dopravních značek na zemi, ale především z modré tabule před křižovatkou, kde je řazení pruhů znázorněno jednoznačně a viditelné dlouho dopředu)                                                                                                                                                                                              

                                        - jízda přes přerušovanou čáru (přes žádnou přerušovanou čáru nesmíme přejet bez včasné směrovky, kterou musíme dát samostatně)

3) odbočování v křižovatce - zejména odbočení doleva je v některých křižovatkách jeden z nejobtížnějších úkonů (vždy na druhý rychlostní stupeň!)

4) správná reakce na překážku nebo nenadálou situaci v silničním provozu - zde je důležité co nejdříve přestat přidávat plyn, nelze přidávat plyn do situace, které nerozumím a teprve o ní přemýšlím!

5) jízda přes železniční přejezdy - zejména ve Vítkovicích (přes železniční přejezd se jezdí 30 km/h již 50m před železničním přejezdem, vždy na druhý rychlostní stupeň!)

6) parkování - soustřeďte se zejména na kolmé parkování couváním do řady stojících vozidel, při parkování cvičíte nejen samotné parkování, ale i celkové ovládání (vnímání!!!) vozidla v malých rychlostech je to velmi důležité!

7) odbočování vlevo v jednosměrce - v jednosměrce odbočujeme vlevo od levého okraje (tedy stojíme jakoby v protisměru), je tedy klíčové všimnout si dopravní značky "Jednosměrka" na začátku ulice!

 

ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA

 

Na závěrečné zkoušce věnuje zkušební komisař zdaleka největší pozornost těmto třem okruhům:

1) ovládání vozidla (kterému se věnujete v 1. ETAPĚ a částečně ve 2. ETAPĚ)

2) jízda podle pravidel silničního provozu (2. ETAPA a 3. ETAPA)

3) bezpečná a defenzivní jízda (jedná se vlastně o souhrn správného ovládání vozidla a správného řešení dopravních situací)

 

Klíč k úspěchu na závěrečné zkoušce je pak 2) jízda podle pravidel silničního provozu.

Obecně platí, že studentům jde lépe ovládání vozidla a studentky se zase lépe orientují v pravidlech provozu, ovšem úspěšná zkouška předpokládá zvládnutí obojího.

Důležitá informace však je, že na závěrečné zkoušce nemusíte mít precizní ovládání auta, ale musíte precizně ovládat předpisy v praxi.

Na závěrečné zkoušce se velmi často setkáte s tzv. „hororovými historkami ze zkoušek“ jsou to příběhy, kterak kamarádka neudělala zkoušku, protože nedala směrovku. Téměř všechny tyto historky (jakkoliv mohou být dramaticky a reálně podané)se nezakládají na pravdě. Takové historky vznikají všude, kde se něco dramatického děje.

Někdy se totiž stává, že vlivem vypjatých nervů a stresu si student pamatuje zkoušku poměrně výrazně odlišně, než jak se ve skutečnosti odehrála. (S tímto jevem se běžně setkáváme).

Nevěnujte jim proto pozornost (nebo je berte jen z rezervou a nadhledem) a soustřeďte se jen na své reálné schopnosti a na svou zkoušku.

 

Pár tipů před zkouškou:

 

Největší problém na závěrečné zkoušce je nervozita (rozdíl mezi úspěšnými a neúspěšnými studenty není v tom, jak řídí, věřte, že všichni studenti řídí zhruba stejně, ale v tom jak dokáže student zvládnout svou nervozitu). 

Na závěrečné zkoušce Vám většinou bohatě stačí taková jízda, jakou jste jezdili na jízdách s učitelem, problém je v tom, že ve vypjaté situaci (jakou zkouška je) pojedete malinko hůř než na svých jízdách. I přesto ale nezoufejte, komisař po Vás nebude vyžadovat zázračnou jízdu, v drtivé většině se totiž vyhazuje za zásadní věci (věnujte jim proto zvýšenou pozornost již při svých jízdách) :

1.           Nedání přednosti v jízdě                          – to je zdaleka nejčastější příčina. Problém je v tom, že pokud řidič, který má před Vámi přednost je nucen zpomalit nebo změnit směr jízdy je to bráno jako nedání přednosti!!!

- zde patří také situace, kdy student svým vozidlem brání v jízdě tramvaji (zejména na ul. Nádražní), stává se to při odbočování doleva z hlavní silnice, kdy je nutné si najet do prostřed křižovatky a počkat až projedou protijedoucí vozidla, pokud právě zastavíte na tramvajových kolejích, vystavujete se riziku, že tramvaj nebude moci projet. Zastavujte proto před tramvajovými kolejemi v dostatečné vzdálenosti (tramvaj je o něco širší než koleje!)

Při vjezdu do křižovatky proto nejprve usilujte o maximální a řádný výhled, který Vám umožní adekvátně vyhodnotit situaci. Toto je třeba trénovat i na jízdách s instruktorem.

2.           Kontakt Vašeho vozidla s okolím           – zejména brnknutí pravého zpětného zrcátka o zpětné zrcátko jiného zaparkovaného auta u okraje vozovky (dbejte proto na řádný odstup vašeho auta od zaparkovaných aut u kraje vozovky)    

- nebo kontakt s jiným vozidlem při parkování

- najetí na obrubník

Naučte se proto periferně vnímat odstup od ostatních aut a obrubníku.Věnujte tomu pozornost!

3. Jízda na červenou     – již jízda na oranžovou není přípustná (pouze v případě, že by Vaším prudkým brzděním byla ohrožena bezpečnost vozidel jedoucích za Vámi)

Pokud se blížíte k semaforu, kde svítí zelená je třeba celou dobu hlídat, zda zelená vydrží nebo

přeblikne na oranžovou!

4. Nezastavení na výhledu za dopravní značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“ (tzv. stopka) . Za touto značkou je nutné zastavit i když nic nejede a vždy na výhledu!

S dopravními značkami se to má tak, že student si musí vybírat a věnovat pozornost jen těm značkám, které jsou pro něj důležité, jsou to značky, které po studentovi vyžadují nějakou akci (například značky zákaz zastavení nebo parkoviště nás nezajímají). Věnujte proto pozornost značkám: Stopka, Hlavní pozemní komunikace, Dej přednost v jízdě,

 

 

 

 

 

 

              5.

 

Nejlepší je střední úroveň motivace. Přemotivovaný student je většinou také velmi nervózní.

Nenechte se nervozitou ochromit.  Zhluboka dýchejte a hýbejte se (projděte se, zacvičte si atd.). I v autě před zkouškou se můžete párkrát zhluboka a pomalu nadechnout do břicha a pomalu vydechnout, krevní oběh se tak malinko zklidní a tělo se připraví na výkon. Zklidníte tak alespoň fyzické projevy nervozity.

 

              Když usednete na zkoušce do auta, věnujte zvýšenou pozornost seřízení sedadla a zpětných zrcátek, zkušební komisař to rád uvidí a Vy tak získáte drahocenný čas na zklidnění.

              Při vypnutém motoru (lze to však i když je nastartováno) sešlápněte zcela pedál spojky, brzdy a lehce, několikrát plynový pedál, dotkněte se všech ovládacích prvků vozidla a uvědomte si, jak se používají. Tento rituál byste měli provádět před každou jízdou v autoškole, abyste si pomoci něj, na závěrečné zkoušce dokázali vyvolat pocit jistoty a soustředěnosti!

 

Mějte na paměti, že na závěrečnou zkoušku se nejdete ani předvést ani ponižovat, máte jen jediný cíl úspěšně vykonat závěrečnou zkoušku. Koncentrujte se jen na tento cíl a vše tomu podřiďte.

A na závěr jedno povzbuzení: většina studentů udělá zkoušku na poprvé :-)